Sociální služby

Sociální služby jsou poskytovány osobám, které nezvládnou vlastními silami, ať už z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, z důvodu krizové situace, v důsledku životních návyků a způsobu života vedoucího ke konfliktu se společností, nebo žijících v sociálně znevýhodňujícím prostředí, pečovat o svou vlastní osobu a stávají se osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby.

Mezníkem pro rozvoj sociálních služeb se stal rok 2006, kdy došlo ke standardizaci postupů v rámci poskytování jakékoli sociální služby. Od tohoto roku byly provedeny dílčí změny, které ale nereflektují aktuální situaci potřeby poskytování sociálních služeb obecně.

V poslední době se často hovoří o tzv. deinstitucionalizaci sociálních služeb. Jedná se o proces, ve kterém dochází k přechodu od ústavní (institucionální) péči o osoby se zdravotním postižením k péči poskytované v přirozeném prostředí. Cílem tohoto procesu je zkvalitnit život lidem se zdravotním postižením a umožnit jim žít běžný život srovnatelný s životem jejich vrstevníků.

Pokud je potřeba poskytování pobytové sociální služby a nelze tuto situaci zvládnout poskytováním terénní služby, měl by být více uplatněn vliv dětí u seniorů.  V minulosti bylo zcela běžné, že se rodiny postaraly o své blízké ve stáří, několik generací bydlelo ve stejném domě a prarodiče, když už nemohli pracovat, pomáhali s výchovou dětí. V dnešní době, bohužel však tyto vazby již nejsou běžné a zdá se, že se vytrácí běžná spolupráce a úcta mezi generacemi. Přitom důležitost právě těchto vazeb je pro obě strany nepostradatelná. Jak jinak naučit děti úctě ke stáří? Pouze přímým kontaktem je možné získat zkušenosti. Největším přínosem je získání respektu a úcty ke stáří, který v dnešní době opravdu chybí. Mezigeneračním setkáváním ale nezískávají zkušenosti jen děti. I pro seniory je setkávání s dětmi velmi přínosné.

Důraz by měl být kladen na rozvoj paliativní péče. Onkologická onemocnění představují v dnešní době nejvýznamnější zdravotní hrozbu v rámci Evropy. S chronickými nemocemi se potýká více než 80 % lidí starších 65 let a jsou zodpovědné za 86 % všech úmrtí, onkologická onemocnění jsou každoročně nově diagnostikována u téměř 4 milionů lidí. S ohledem na výše uvedené se paliativní péče jeví jako nezbytná odpověď na otázku, jak do budoucna těmto chorobám čelit.

Mgr. Lucie Zajícová

ůsdůlklsůfků