Potravinová soběstačnost: Odborníci věří ve vyšší produkci ovoce a zeleniny, osvětu a tlak na velké řetězce

S koronavirovou krizí v Česku začaly sílit hlasy po větší potravinové soběstačnosti. Odborníci volají po větší produkci ovoce a zeleniny, rozšíření skladovacích prostor či výraznější osvětě směrem k českým potravinám. Podle obchodníků jsou největší překážkou zahraniční řetězce, které preferují více potravin původem ze zahraničí. Navrhují stanovení jasnějších pravidel pro prodej vyššího podílu tuzemských výrobků. Názory na problematiku se různí jak v případě odborníků, tak na straně politické reprezentace či novinářů. Na druhé straně stojí obavy o zvýšení ceny potravin z tuzemské produkce.

Potravinová soběstačnost není v České republice dostatečně zajištěna, podobně jako v jiných evropských zemích. Mléko, obilí či hovězí maso není problém zajistit, u ostatních zemědělských produktů je situace horší. Téma potravinové soběstačnosti nabralo a významu v koronavirové krizi, kdy se nejen evropské státy začaly hlouběji zabývat myšlenkami o vlastní existenci.
Podle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska se soběstačnost země například ve výrobě vepřového masa pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajec 60 procent a u mléka kolem 85 procent. V nejhorší situaci jsme v případě brambor a zeleniny, kdy je soběstačnost zajištěna zhruba kolem 30 procent.
„Zajištění potravinové bezpečnosti má být klíčovou prioritou státu. Koronavirová krize zhoršila dostupnost zejména ovoce a zeleniny ze zemí jižní Evropy a ukázala, že si musíme pomoci sami,“ řekl předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.
Podle odborníků je nutné se věnovat se i jiným aspektům. „V prvé řadě je třeba dobudovat kapacitu skladovacích prostor, aby mohl být spotřebitel zeleninou a ovocem, které lze skladovat, zásobován po delší období kalendářního roku než nyní,“ uvedl agrární analytik Petr Havel. Potřebu investice do tohoto odvětví zdůrazňuje i Zemědělský svaz ČR. Kromě toho usiluje o podporu pojištění proti hůře pojistitelným rizikům, jako jsou jarní mrazy či sucho, či nutnost omezení dovozu surovin ze zahraničí za podnákladové ceny. V zemích nejvíce zasažených koronavirem poklesne letos produkce ovoce či zeleniny, což bude mít za následek nárůst cen. Podle Havla by bylo také vhodné navýšit produkci zeleniny ze skleníků, například rajčat a okurek. „Dále je nutné zvýšit efektivitu pěstování zeleniny a ovoce pod širým nebem, a to v podobě kapkových závlah s nižší spotřebou vody a jejím efektivnějším využitím, včetně obohacení vody o pro rostliny potřebné výživné látky,“ doplnil agrární analytik. Jako jednu z překážek nižšího odbytu potravin českého původu vidí i preferenci spotřebitele, který často upřednostní zahraniční výrobek před tuzemským. Je proto potřeba větší osvěta směrem k preferenci českých výrobků.
S tím souhlasí i Mazák, podle něj jsou v tomto směru největší překážkou nadnárodní řetězce. „Nemají potřebu akcentovat české potraviny, některé dováží až 90 procent výrobků ze zahraničí. Jako klíč vidíme preferenci tuzemských výrobků, rozlišujeme přitom, zda byly v Česku pouze vyrobeny nebo zda za nimi stojí i firma s českými majiteli,“ sdělil předseda Družstva CBA. Částečně se tak shoduje s aktuálním poslaneckým návrhem, podle kterého by mělo českých potravin na pultech obchodů postupně přibývat až do roku 2027, aby jejich podíl dosáhnul 85 procent.
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek si myslí, že spíše než se soběstačností je potíž se zpracováním základních zemědělských komodit. Česko je totiž v řadě z nich soběstačné, kvůli zpracování na další výrobky je však vyváží do zahraničí a tyto zpracované produkty následně importuje zpět. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého však není možné tento proces zastavit: „Je to dáno především svobodou volného trhu, dodavatelsko-odběratelskými vztahy, cenou potravin nebo jen chuťovými preferencemi spotřebitelů.“
K větší soběstačnosti se vláda zavázala už v rozvojové strategii zemědělství z roku 2016, ve které si vytkla snížení závislosti na dovozu ovoce a zeleniny. Do roku 2030 chce navýšit soběstačnost na 75 procent. „Realita je ale přesně opačná. U ovoce jsme jen od vstupu do Evropské unie přišli o deset tisíc hektarů ovocných sadů, přitom Polsko se stalo největším pěstitelem jablek v Evropě. V případě drůbežího a vepřového masa jsme pak přitom nejen nesoběstační, ale situace se navíc stále zhoršuje, jak ukazuje Zpráva o stavu zemědělství za rok 2018,“ doplnil Mazák.
Jeho slova částečně potvrzuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle které se ministerstvu zemědělství nedaří naplňovat cíle, které si v sektoru živočišné výroby vytklo. Naopak stavy hospodářských zvířat a míra soběstačnosti ČR v pokrytí spotřeby hovězího i vepřového masa se podle NKÚ ke konci roku 2017 oproti roku 2015 snížily, přestože se dotace do živočišné výroby od roku 2012 paradoxně zvýšily.

Další prostředky na potravinovou soběstačnost se vláda rozhodla uvolnit na konci března v návaznosti na situaci okolo koronaviru. Mělo by se jednat o 3,3 miliardy korun. „Hlavním smyslem námi navržených opatření je zajištění potravinové soběstačnosti našich obyvatel a podstatné navýšení výrobních kapacit potravinářského průmyslu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Peníze mají jít podle resortu především na pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a také na chov prasat a drůbeže.
Problematiku soběstačnosti vnímají i další osobnosti napříč veřejností a politikou. Filmový režisér Zdeněk Troška se v rozhovoru pro server Parlamentní listy zamýšlí, proč máme ze zahraničí dovážet brambory, mrkev, zelí či obilí, když si tyto plodiny můžeme pěstovat sami: „Proč brambory ze Španělska? Proč mrkev z Itálie? A za jaké ceny? Před třemi týdny jsem se nestačil divit ve volyňském COOPu ceně za žlutou papriku… 172,90 korun! A dneska květák za stovku a bakelitová rajčata za dvě stě? Myslíte, že to běžný občan na vesnici či v maloměstě koupí?“

Jihočeská kandidátka na hejtmanku za hnutí Trikolóra Ivana Kerlesová v rozhovoru pro Jihočeský kurýr (rozhovor čtěte na straně 5) uvedla, že namísto pěstování potravin se zaměřujeme na produkci příměsí do pohonných hmot. „Výrazně zdražila zelenina, kterou k nám dovážíme. Důvodem je pandemie a chybějící sezónní pracovníci. Proč tu ale musíme mít česnek z Číny, mrkev ze Španělska, brambory z Itálie, když je dokážeme vypěstovat sami?“ ptá se Kerlesová. Podle ní je jihočeské zemědělství schopné pokrýt potřeby občanů v základních potravinách, jako jsou zelenina, ovoce, brambory, vepřové a drůbeží maso či vejce. V navýšení jejich výroby ale brání nastavené podmínky. S tímto tématem chce také její Trikolóra oslovit veřejnost. „Kvalitní zemědělská půda je základem pro produkci potravin. Budeme usilovat o zrušení povinnosti přimíchávání bioložek do pohonných hmot,“ vzkazuje politička. 

Někteří novináři se ale k tématu vyjadřují mnohdy poměrně ostře. Babišův kabinet zneužívá koronaviru k prosazování svých dílčích zájmů. Jeho apetyt nemá konce, pokud tedy za konec nepovažujete vážně míněný návrh, aby 85 procent potravin na pultech českých obchodů pocházelo z domácí produkce. Cena jídla logicky stoupne a my budeme nuceni povinně páchat gastronomickou sebevraždu žvýkáním nepoživatelného pečiva nebo uzenin z premiérova dominantního holdingu,“ obává se Marek Stoniš v komentáři časopisu Reflex.

-red-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

ůsdůlklsůfků